Aktuality
Pěstounská péče příbuzných
Pěstounská péče je jedním z institutů náhradní rodinné péče. Řadí se k ní i pěstounská péče příbuzných, které byla doposud věnována menší pozornost. Neváhali jsme a přijali nabídku zjistit o péči příbuzných více a provést výzkum v rámci projektu Pěstounská péče příbuzných. Projekt podpořila Nadace Sirius. Jeho realizátorem je Centrum psychologické pomoci, p. o. (dále CEPP).
Projekt trvá pět let a v prvním roce byl dán prostor výzkumu. Úkolem SocioFactoru bylo identifikovat potřeby pěstounů, kteří mají svěřené děti do příbuzenské pěstounské péče. CEPP měl dostatek informací o potřebách příbuzenských pěstounů z pohledu doprovázejících organizací. Poskytovateli služeb však chyběly názory a hodnocení samotných příbuzenských pěstounů. Pozornost výzkumníků směřovala tedy sem.
Čím se příbuzenští pěstouni liší? Jedná se o velmi různorodou skupinu. Příbuzenskými pěstouny bývají prarodiče, sourozenci, tety či strýcové. Mají zpravidla velmi málo času na rozhodnutí, zda děti do své péče přijmou. Jejich rozhodování musí být rychlé, je ovlivněno citovými vazbami a morální zodpovědností. Na své nové role nejsou připravováni předem, ani nemohou být.
Zmíněná specifika nejsou jedinými, která ovlivňují potřeby těchto pěstounů. Ty jsme zjišťovali prostřednictvím analýzy potřeb, která byla na toto téma v našem prostředí použita poprvé. Analýza hledala rozdíl mezi aktuálními problémy a žádoucím stavem, který by měl podle pečujících nastat. Výzkum probíhal v šesti na sebe navazujících etapách, ve kterých byly využity kvantitativní i kvalitativní přístupy.
Byla provedena rešerše odborné literatury a výzkumů, analyzována sdělení expertů a dokumentace služeb pracujících s pěstouny. Vytvořen byl obraz typického příbuzenského pěstouna v CEPP, a to na základě sociodemografické analýzy.
V dalších fázích proběhly individuální i skupinové rozhovory s pěstouny. Potřeby, které z rozhovorů vyvstaly, byly následně kvantifikovány. Všichni příbuzenští pěstouni, kteří měli v CEPP podepsanou dohodu o výkonu pěstounské péče, odpověděli na otázky dotazníku. Celkem jsme vyhodnotili data z více než 160 dotazníků.
K jakým závěrům analýza dospěla? Zjistila, že problémy a potřeby pěstounů se v různých obdobích výkonu pěstounské péče liší. Proto jsou potřeby členěny podle čtyř období: období před začátkem pěstounské péče, kdy se pěstouni rozhodovali, zda přijmou děti do péče, období po začátku pěstounské péče, jednoho roku od přijetí dětí do péče, období delšího než jeden rok od přijetí dětí do péče až po současnost a budoucnost. S největšími problémy se příbuzenští pěstouni potýkají před
a těsně po začátku pěstounství. Patří sem obtíže s biologickými rodiči dětí, finanční problémy, změny v zaměstnání či práci, pěstouni se potýkají s administrativou. Později se přidávají zdravotní či výchovné problémy dětí, zhoršující se školní prospěch a další.
Příbuzenští pěstouni volají po jednotných a ucelených informacích o pěstounské péči v období rozhodování se o přijetí, volají po odborné podpoře při přijetí dítěte a v krizových momentech péče. Pěstouni mají ze zákona stanoveno povinné vzdělávání. Přejí si, aby bylo vzdělávání přizpůsobeno jejich časovým možnostem a individuálním potřebám. Mnohá zjištění uvedená ve výzkumné zprávě jsou podnětem k zamyšlení - jak je institut pěstounské péče nastaven, jak by měly být stávající služby zlepšeny, aby odpovídaly potřebám pěstounů.
Tým výzkumníků SocioFactor s.r.o.
Zpět