Aktuality

Evaluace projektu Azylové domy v Olomouckém kraji I.

Síť azylových domů je v Olomouckém kraji poměrně rozsáhlá a můžeme říci, že je dlouhodobě stabilní. Jako u většiny sociálních služeb je i u azylových domů přetrvávajícím problémem financování služby. Služba je financována z několika zdrojů v různé výši, proto Olomoucký kraj, jakožto zřizovatel, neustále hledá vhodné prostředky pro stabilní financování této rozsáhlé sítě. V reakci na tuto potřebu podal Olomoucký kraj projekt, který měl zajistit dlouhodobé stabilní financování celkem 22 azylových domů, které na celém území Olomouckého kraje garantují kvalitní, odbornou a dostupnou sociální službu. Projekt byl realizován pod názvem Azylové domy v Olomouckém kraji I. Náš výzkumný tým díky evaluování tohoto projektu nahlédl podrobněji do problematiky jak zřizovatelů a provozovatelů „azyláků“, tak do životů samotných uživatelů služby, tedy klientů.

Podívejme se na práci evaluátorů – výzkumníků podrobněji. Sběr dat probíhal v průběhu celého evaluačního období (od 1. listopadu 2019  do  31. července 2022).  Evaluátoři  navštěvovali  jednotlivé   azylové   domy  v   Olomouckém  kraji,  kde  poznávali  chod  azylových  domů,  přihlíželi   práci   sociálních  pracovníků  a  pracovníků  v  sociálních  službách,  a naslouchali životním příběhům samotných klientů.

„Životní  příběhy  klientů  azylových  domů  byly  mnohdy  velmi  smutné  a  důvodů,  proč  skončili  v  azylovém  domě,  bylo  mnoho.  K  řešení  jejich  nepříznivé  sociální  i  životní  situace  docházelo  velmi  pozvolna,  v mnohých případech došlo k zacyklení klienta ve službě a k jeho opakovanému stěhování z jednoho azylového do druhého. Čím déle byli klienti v azylovém domě, tím více se snižovala jejich motivace svou nepříznivou situaci řešit. Ze života v azylových domech se tak postupem času stával standart a klienti se postupně smiřovali s každoročním stěhováním z jednoho zařízení do druhého. Toto stěhování mělo neblahý vliv na dospělé klienty, ještě větší dopad však mělo na děti.“ popisuje svou zkušenost vedoucí evaluačního týmu.

Práce evaluátorů spočívá ve vyslechnutí příběhu a získání potřebných dat k další analýze dle stanovené Zadávací dokumentace. Zároveň je potřeba projevit empatii a porozumění. To vše na velmi profesionální úrovni. K tomu všemu se přidává i osobnostní nastavení výzkumníka a schopnost náhledu a odpoutání se od příběhu. „Během evaluačních rozhovorů jsem vyslechla příběhy žen, které po narození dítěte opustil partner a ony neměly jinou možnost, než vyhledat pomoc azylového domu; příběhy žen, u kterých došlo ke ztrátě bydlení z důvodu nástupu partnera do výkonu trestu; příběhy o tom, jak ženy s dětmi utíkaly od partnera kvůli domácímu násilí i příběhy o tom, jak se jim nedaří nalézt návazné bydlení z důvodů jejich diskriminace na trhu s bydlením.“ doplňuje Jana Korečková.

Životní příběhy všech klientů byly velice silné a nebylo snadné je pro účely evaluace anonymizovat a zobecnit. Nakonec se v jejich příbězích podařilo nalézt společné charakteristiky, díky kterým se týmu podařilo v obecné rovině poukázat na problémy, se kterými se klienti azylových domů potýkají a které brání jejich opětovnému začlenění do společnosti. Komplexně jsou tyto problémy popsány v Závěrečná evaluační zprávě. V rámci náhledu můžeme jmenovat například problémy - diskriminace na trhu s bydlením, stigmatizaci klientů azylových domů, problémy se závislostí na návykových látkách, předlužení klientů, dlouhodobá nezaměstnanost, zkušenosti s dlouhodobým pobytem na ulici či špatný zdravotní stav.

Celá Závěrečná evaluační zpráva bohužel zatím není realizátory projektu zveřejněna. Jedny ze závěrů celého evaluačního procesu proto uvádíme níže ve zkrácené a zjednodušené formě.

Na  téma  řešení  nepříznivé  životní  situace  klientů  azylových  domů  je  tak  třeba  nahlížet  jako  na  komplexní  problém  –  azylové  domy  slouží  jako  stabilizační  prvek  v  životě klienta a pomáhají mu zejména ve stabilizaci v oblasti bydlení (jistota bydlení na jeden rok) a v získání finanční stability (vyřízení dávek a příspěvků). Důležitou roli hrají azylové domy pro rodiny/matky s dětmi, které přispívají k minimalizaci rizika odebrání dítěte z péče rodiče a pomáhají tak zabraňovat ještě většímu  rozpadu  a  propadu  rodiny.  Řešení  nepříznivé  sociální  situace  klienta  tak  musíme  vnímat  v  kontextu  bytové  problematiky,  v  kontextu  dlouhodobé  nezaměstnanosti  (ztráta  pracovních  návyků),   špatného  zdravotního  i  psychického stavu klientů, dluhové situace a nízké finanční gramotnosti, vzdělání (nejvyšší dosažené vzdělání většiny klientů je základní), prevence apod. K těšení dlouhodobě nepříznivé životní/sociální situace klientů by mohlo přispět zapojení více subjektů, například podpůrných a neziskových organizací, se kterými by klíčový pracovníci klienta pravidelně spolupracovali. Důležitá je role prevence, která je velmi často podceňována a během celého procesu evaluace se o její důležitosti nikdo nezmínil (např. prevence ztráty bydlení, prevence rozpadu rodiny, posilování rodičovských kompetencí, posilování finanční gramotnosti apod.).

Mgr. Jana Korečková, senior výzkumník